Vážení příznivci našeho kláštera,
rozhodli jsme se Vám čas od času přinášet zajímavosti a novinky, které se nějakým způsobem týkají kláštera Milevsko nebo bratří premonstrátů, kteří v Milevsku působí.
V našem prvním příspěvku se hned vydáme na výlet až do Olomouce, kde dlouhá léta působil náš současný milevský pan děkan P. Bedřich Přemysl Hanák, a kde působí v současné době milevský rodák P. Hyacint Pavel Kuchta.
Právě prvně zmíněný pan děkan Hanák byl v roce 2018 v Klášterním Hradisku spolu s historikem umění Leošem Mlčákem přítomen u významného nálezu schrány s ostatky údělných olomouckých přemyslovských knížat a jejich rodin. Schrána i ostatky byly posledních pět let pečlivě zkoumány a konzervovány pod vedením Arcidiecézního muzea Olomouc ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR. Analýzy mimo jiné potvrdily, že se skutečně jedná o olomoucké Přemyslovce. V průběhu výzkumu také provedl vědecký tým pod vedením Jiřího Šindeláře aproximaci tváří některých knížat nebo členů jejich rodiny.
Po letech výzkumů se tak nyní ostatky vrátily na důstojné místo v bočním oltáři kostela sv. Štěpána v Klášterním Hradisku – v místě, kde byli Přemyslovci podle tradice pohřbeni již od 11. století.
Více si o výzkumu a návratu schrány můžete přečíst například zde. Budeme též doufat a těšit se, že pro nás pan děkan a pan Šindelář připraví o olomoucké větvi Přemyslovců a o hledání jejich ostatků (případně jejich podoby) připraví v budoucnu nějakou zajímavou přednášku.
A v Olomouci ještě chvilku zůstaneme. Pokud si budete chtít do tohoto nádherného moravského města výlet, nezapomeňte se zastavit v Arcidiecézním muzeu Olomouc, kde si můžete prohlédnout zajímavou výstavu s názvem „Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma.“
Na výstavě si můžete prohlédnout mimo jiné z Milevska zapůjčený obraz Pohled na Jeruzalém, který za normálních okolnosti zdobí a dotváří atmosféru společenské („návštěvní“) místnosti v budově děkanství.
Předlohou pro obraz je grafika Johanna Daniela Herze staršího, zhotovená kolem roku 1735 v Augsburgu. Grafický list, provedený technikou čárového leptu v kombinaci s mědirytem, náleží k naprosto výjimečným dílům barokní doby především proto, že se jednalo o tehdy největší tisk z jediné desky s rozměry 820 na 1210 milimetrů. Zatímco Herzova grafika zobrazuje detailní vyobrazení biblických míst Jeruzaléma s tisícihlavým komparzem a množstvím scén, tato malba zachycuje schématickou podobu města, obklopeného věncem hradebních zdí s branami, v jehož zdech i mimo ně se odehrává novozákonní pašijový příběh o utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Před branou v horní části spatřujeme Kristův vjezd do Jeruzaléma, na něž uvnitř města navazují v „komiksovém“ ztvárnění jednotlivé výjevy Svatého týdne před Kristovým umučením. Scéna Ukřižování na Golgotě se odehrává v levé dolní části obrazu, zatímco Olivetskou horu s Kristovým slavným nanebevstoupením umístil malíř na střed horní části malby. Ve středu dolní části obrazů je zajímavý detail, namalovaný technikou grisaille (jednobarevné malby). Tento motiv, který v grafické předloze chybí, zobrazuje starozákonní scénu Pomazání krále Davida Saulem jako symbolické zaslíbení Duchu Hospodina.
Výstava bude trvat do 6. července 2025. Otevřeno je každý den kromě pondělí od 10:00 do 18:00 hodin.